Zaklínej se třeba ďáblem

Neckář, Václav

Zaklínej se třeba ďáblem 
přesto jako v jabku padlém 
červ ve mně hlodá a bodá 
a já už ti nevěřím, 
ne, ne, ne, ne. 
 
I když nežijeme v ráji, 
ve tvých slovech had se tají, 
ten had mě ničí jak syčí 
a pak už ti nevěřím. 
 
I když nosíš tvář anděla, 
svatozář ti pryč zmizela, 
myslím, že ti víc slušela, 
nežli tvůj prolhaný pláč, jé-je-jé. 
 
Zaklínej se třeba ďáblem 
přesto jako v jabku padlém 
červ ve mně hlodá a bodá 
a já už ti nevěřím, ne, ne, 
já už ti nevěřím. 
 
I když nosíš tvář anděla... 
 
Zaklínej se třeba ďáblem 
přesto jako v jabku padlém 
červ ve mně hlodá a bodá 
a já už ti nevěřím, ne, ne, 
já už ti nevěřím. 
 
Ne, ne, já už ti nevěřím, 
ne, ne, já už ti nevěřím, 
ne, ne, já už ti nevěřím... 
 

Do databáze přidal Mišáček, dne 01. 10. 2026