Teď jsem tady já

 
Hustým půlnočním kouřem 
šel jak vzdálená bouře, 
v očích navlhlý záblesk mu hrál, 
mířil tam, kde jsem já právě stál. 
 
Z dálky byl cítít vínem 
a hlas měl nasáklý splínem, 
zřejmě v ten večer měl všeho víc, 
snad se bál až já příjdu mu říct. 
 
Teď jsem tady já 
a ty to zřejmě už víš, 
teď můžeš si zkoušet, co chceš, 
tím už vůbec nic nezměníš, 
tvůj příběh dohasíná 
a zvlášť mě nezajímá. 
 
Teď jsem tady já, 
teď jsem tady já, 
teď jsem tady já, 
 
Zatvářil se tak cize 
a pak beze slov zmizel, 
jak jsem dál s tebou nádherně žil, 
zapomněl jsem, že vůbec kdy byl. 
 
Před chvíli jsem si skromně 
na toho kluka vzpomněl, 
když mi kdosi řek: děj se, co děj, 
víckrát už tady nezacláněj. 
 
Teď jsem tady já 
a ty to zřejmě už víš, 
teď můžeš si zkoušet, co chceš, 
tím už vůbec nic nezměníš, 
tvůj příběh dohasíná 
a už mě nezajímá. 
 
Teď jsem tady já, 
ted jsem tady já, 
teď jsem tady já. 
 
Teď jsem tady já, 
ted jsem tady já, 
teď jsem tady já .....