Suzanne 2

     A 
1. Suzanne místo má, je skryté blízko břehů, 
        Hmi 
   sedí tam a proud ji zná a ty závidíš tu něhu, 
          A 
   i když víš, že pouze blázen má dost sil nést vločku sněhu, 
          C#mi                           D 
   a když svírá vítr v dlaních, tak chce dát nebi duhu, 
        A                      Hmi 
   a ty neumíš to říci, jak se její lásky zříci, 
          A 
   víc už nemáš a jsi prázdný, 
       Hmi                         A 
   ona říká chyť mi mlhu, z jejích vláken spleť tu touhu. 
 
         C#mi                        D 
R1: A ty náhle staneš v běhu, poznáš svět je ve vás dvou 
         A                        Hmi                     A 
    a ty náhle věříš světu, dokud dál tvé tělo plní myslí svou. 
 
2. Pán Ježíš byl jen lodník, mořem šel, měl suchou nohu, 
   pak se dlouho na svět díval ze své věže v divném slohu 
   a sám poznal se smutkem: utopeným nepomohu, 
   řekl: lidé budou mořem plout, a myslel tím jen slzy 
   a on sám to poznal brzy, nechal nám jen pár slov ryzích, 
   nelidstvím lidství zničen, 
   on zved nás přesto všechny kousek výš. 
 
R2: A ty náhle staneš v běhu, poznáš svět je ve vás dvou 
    a ty náhle věříš sobě, dokud on tvé tělo plní myslí svou. 
 
3. Teď Suzanne dá ti dlaň, ve své skrýši blízko břehu, 
   právě obléká ji řeka ve svou nekonečnou něhu 
   a jak slunce stéká z nebe tisíc velkých kapek medu, 
   jimi zlátne celý kraj a lodě plují do přístavu, 
   vidím spoustu lidí tančit, vidím zlaté děti ráno, 
   jak nám chrání naši lásku, 
   jak ji chrání jednou pro vždy, ó Suzanne, v tvých očích. 
 
R3: A ty náhle staneš v běhu, poznáš svět je ve vás dvou 
    a ty náhle věříš v lásku, dokud ta tvé tělo plní myslí svou