Suzanne

  A 
Suzanne, místo má, je skryté blízko břehů 
     Hmi 
sedí tam a proud ji zná a ty závidíš tu něhu, 
       A 
i když víš, že pouze blázen má dost sil nést vločku sněhu 
       C#mi                           D 
a když svírá vítr v dlaních, tak chce dát nebi duhu 
     A                      Hmi 
a ty neumíš to říci, jak se její lásky zříci, 
       A                        Hmi 
víc už nemáš a jsi prázdný, ona říká chyť mi mlhu, 
         A 
z jejích vláken spleť tu touhu. 
     C#mi 
A ty náhle vstaneš v běhu poznáš 
D 
svět je ve vás dvou a ty 
A 
náhle věříš světu, dokud 
D                       A 
dál tvé tělo plní myslí svou. 
Pan Ježíš byl jen lodník, mořem šel měl suchou nohu, 
pak se dlouho na svět díval ze své věže v divném slohu 
a sám poznal se smutkem, utopeným nepomohu 
řekl: lidé budou mořem plout a myslel tím jen slzy 
a on sám to poznal brzy, nechal nám jen pár slov ryzích, 
nelidským lidstvím zničen, 
on zvedl nás přesto všechny kousek výš. 
A ty náhle vstaneš v běhu, poznáš svět je ve vás dvou 
a ty náhle věříš sobě dokud on tvé tělo plní myslí svou. 
Teď Suzanne dá ti dlaň, ve své skrýši blízko břehu 
právě obléká ji řeka ve svou nekonečnou něhu 
a jak slunce stéká z nebe tisíc velkých kapek medu 
jimi zlátne celý kraj a lodě plují do přístavu, 
vidím spoustu lidí tančit, vidím zlaté děti ráno ?, 
jak nám chrání naši lásku, 
jak ji chrání jednou pro vždy ó Suzanne v tvých očích. 
A ty náhle vstaneš v běhu, poznáš svět je ve vás dvou 
a ty náhle věříš v lásku, dokud dál tvé tělo plní myslí svou.