Neusínej

Den pozvolna končí 
Slunci zbývá malý skok 
I píseň, co má mnoho slok 
Má poslední notu a víc už nic 
 
Tak přehlušit to ticho 
Co tu zní pod oknem tvým 
Kde se chystáš k spánku 
Prosím, spleť své sny do copánků 
A já se po nich vyšplhám 
K tobě do pokoje 
 
A nebo jako v pohádkách 
Poruč vlaštovkám 
Ať na křídlech mě vynesou 
Lehkého jak dech 
A nebo mám jít po střechách? 
 
Tak pojď ven, je to hřích být sám 
Přijď, snad tuto krásnou chvíli neprospíš 
Přijď, nebo se učekám... 
 
Tak stále bdím s prosbou nevinnou 
Jako stín ti šeptám větu jedinou 
 
Neusínej, ještě neusínej... 
 
Kolikátou noc tady postávám 
Nevím sám 
Vždyť pouze jedno přání mám 
Neusínej, ještě neusínej 
 
Lásko má 
Jenom nebuď líná 
Pospíchej 
 
Já jenom znám 
Jak slovům noc hlavy stíná, jsi-li sám 
Jen jsi-li sám... 
 
Neusínej, ještě neusínej 
Neusínej, ještě neusínej... 
 
Dnes každý strom a každý keř 
Tu ševelí a tomu věř 
 
Neusínej, ještě neusínej... 
 
Jako solný sloup tu stojím dál 
Doufat jsem nepřestal 
 
Neusínej, ještě neusínej... 
 
Lásko má, jenom nebuď líná 
Pospíchej 
Já jen znám, jak slovům noc hlavy stíná 
Jsi-li sám, jenom jsi-li sám 
 
Neusínej, ještě neusínej... 
Neusínej, ještě neusínej... 
 
Zhasla jsi a já si uvědomil, že se nedočkám 
Asi to byl omyl, čekat pod okny se už dnes nenosí 
To jen básníci se tím ještě honosí 
Nejspíš jen tak, ze setrvačnosti 
A kvůli rýmu 
Tak půjdu raději domů 
Abych tu snad náhodou nechytil rý... mu... 
Abych nenastydnul...