Na světě je moře holek

Neckář, Václav

Když to na mě padne tak jdu vlevo 
Nýbrž se mi chce ze všeho zout 
Trochu trápim to svý sladký dřevo 
Je to bezva mít svůj tajný kout 
Hnízdo si tu postavili ptáci 
Těm je putna co jim budu hrát 
Houby věděj jakou to dá práci 
Ze strun dostat to co bych řek rád 
 
Co o tom ví ňákej blbej pták 
Že chci jedný holce sdělit ňák 
Že tu na ni čekám nejmíň miliardu let 
Jen toho se lekám, jestli ještě bude svět 
Až se jednou uráčí, až se jednou uráčí 
Mě na vědomí vzít 
 
Tak už se hergot nedá žít 
Máme-li se někdy potkat 
Nestrpí to žádnej odklad 
 
Takže by už vlastně měla jít 
Takhle už se nedá žít 
Prstýnky se koupí no a kolek 
Co se lepí na oddací glejt 
Na světě je přece moře holek 
Tudíž na mě ňáká 
Tudíž na mě ňáká 
Musí zbejt 
Musí zbejt 
Musí musí musí musí... 

Do databáze přidal Mišáček, dne 26. 02. 2026