Báječné ráno

Ráno je chvíle, 
kdy stíny jdou spát, 
v očích tvých se 
jak sníh rozplynou, 
ráno je chvíle, 
kdy v přístavech snů 
rybáři plachty 
své rozvinou 
 
Ráno je píseň, 
co vítr jen zná, 
zpíval, když vál údolím, 
o tom, že ráno je balzám, 
když byls v noci sám 
a já musím zpívat s ním. 
 
Ráno je píseň, 
kdy stíny jdou spát, 
zní krajinou ze všech stran, 
vítám tě, báječné ráno, 
ty ráno všech rán, 
že den vchází do tvých bran. 
 
Mám dneska chuť 
posnídat pomeranč 
v lodičce ukryté v rákosí, 
dívat se jen, 
jak mlha lehounká, 
květiny něhou svou orosí. 
 
Ráno je píseň, 
co vítr jen zná, 
zpíval, když vál údolím, 
o tom, že ráno je balzám, 
když byls v noci sám 
a já musím zpívat s ním. 
 
Ráno je píseň, 
kdy stíny jdou spát, 
zní krajinou ze všech stran, 
vítám tě, báječné ráno, 
ty ráno všech rán, 
že den vchází do tvých bran. 
 
 
Ráno svým kouzlem 
to snad způsobí, 
že mě dnes pojednou osloví, 
stává na nároží 
sám den, co den, 
čekává na mě jen bláhový. 
 
 
Má smutný úsměv 
a to, co chce říct, 
já totiž už dávno vím 
o tom, že ráno je balzám, 
když byls v noci sám 
a já mu hned odpovím. 
 
Ráno je píseň, 
kdy stíny jdou spát, 
zní krajinou ze všech stran, 
vítám tě, báječné ráno, 
ty ráno všech rán, 
že den vchází do tvých bran.