KDYKOLIV

    Předehra : všichni 4x F#mi, E 
 
 
F#mi       E              F#mi  E 
To dávno všeobecně známý je, 
F#mi          E           F#mi, E 
že někdo žije a jinej nežije. 
F#mi            E          F#mi, E 
A ten kdo žije tomu známo jest, 
C#                     F#mi, E, F#mi, E, F#mi, E 
že život má dlaň, ale taky pěst. 
 
A tou dlaní nás občas pohladí, 
a jindy pěstí ránu zasadí. 
Život je někdy klenot, jindy šmejd, 
C#                          F#mi, C# 
a my už víme, že to tak má bejt. 
 
   Hmi        F#mi      Hmi         F#mi  E        C#           Hmi, F#mi 
R: Kdykoliv, kdekoliv, když slunce zajde, a vyjde zas tak je to div 
   Hmi        F#mi      Hmi        F#mi   C#                  Hmi          F#mi 
   Kdykoliv, kdekoliv, vždy si mě najde, to potěšení, že jsem živ, že jsem živ 
 
   E, F#mi, E, F#mi, E ... 
 
Život je tunel, kterým se řítí vlak, 
a neví se kam a proč a nač a jak, 
pan průvodčí nám změří krevní tlak, 
a předepíše cestu do oblak. 
 
Zatím však ještě jedeme po Zemi, 
šedej tunel si zdobíme růžemi, 
co zmůže růže to dobře znám, 
voní i bodá, jako život sám. 
 
    Hmi        F#mi     Hmi          F#mi    E     C#            Hmi, F#mi 
R:  Kdykoliv, kdekoliv, když slunce zajde a vyjde zas tak je to div. 
    Hmi        F#mi     Hmi        F#mi      C#                Hmi 
2x: Kdykoliv, kdekoliv vždy si mě najde, to potěšení, že jsem živ.