POVÍDALA

 
                                  Mezihra : F# Hmi E7 A 
D               G 
Povídala máma, zraješ pro šibenici, 
D                           G 
že se stydí ráno, vyjít ven na ulici. 
E                        A 
Povídala, povídala a já se jen smál, 
E7                         A 
táta ženský řeči, nikdy neposlouchal. 
 
Povídala moje milá, jestli jí mám rád, 
že se dočkám chvilky, kdy se budem milovat. 
Povídala, povídala a já se jen smál, 
vždyť mě kámoš včera říkal, že s ní taky spal. 
 
   F#                      Hmi 
R: I kdybych stokrát žil, těžko bych pochopil, 
   E7                     A 
   co žena umí dát, když muže začne milovat. 
   I za sto životů, přes tu lásku a dobrotu, 
   nemůžu uvěřit, že můžou se tak proměnit. 
 
Povídala žena, že rozum bych měl mít, 
život vzal za správný konec a s ní doma být, 
Povídala, povídala a já se jen smál, 
vždyť se cítím jak mladý kluk, co by si jen hrál. 
 
Povídaly báby v domě, aby tu byl klid, 
že jsem zralý do bačkor, mám přestat hrát a pít. 
Povídaly, povídaly a já se jen smál, 
dědka ze mě neudělaj, sex bych s nima dal. 
 
                                   Mezihra : F# Hmi E7 A 
 
Povídala smrtka, mrška jedna zubatá, 
že si pro mě přijde, hrobník Franta Lopata. 
Povídala, povídala a já se jen smál, 
další ženská ukecaná, tak co bych se bál. 
 
R: 
 
Povídala máma, zraješ pro šibenici, že se stydí ráno, vyjít ven na ulici. 
Povídala, povídala a já se jen smál, povídala, povídala ... 
lalalalalalalá ...