OHARKA

 
Emi              C 
Krajinou jak z bájných věků, 
Emi            C 
od pramene až do soutoku, 
Emi        C       H7 
zrozená v lesním kamení. 
 
Louky a háje míjí, zvolna roste a sílí, 
v „měsíční řeku“ se promění. 
 
   Emi                C 
R: Oharko, ty řeko starodávná, 
   Emi             C 
   Oharko, řeko krásná i zrádná, 
   D                             H7 
   Oharko, kouzlo tvé mám tolik rád. 
 
Oharko, pro tebe mám v srdci místo, 
Oharko, pro vodu chladnou, čistou, 
Oharko, pro vůni dálek, pro návrat. 
 
A ptáci z výšin dálky, města jak korálky, 
teď na ní navěšená vidí. 
Desítky cest a mostů, loděk vodáckých hostů, 
co jezy a peřeje proplouvají. 
 
R: Oharko, ty řeko starodávná ... 
 
Je večer už se stmívá, dole u řeky se zpívá, 
jen proud vody tiše plyne dál. 
Je to jak v jiném čase, na hladině zrcadlí se 
odraz našich lidských osudů. 
 
R: Oharko ... stál jsem tam na břehu a jen se díval, 
   jak proud vody plyne dál a dál ... 
 
Oharko, pro tebe mám v srdci místo, 
Oharko, pro vodu chladnou, čistou, 
Oharko, pro vůni dálek, pro návrat.