Cizí muž

Tvůj smích je zpěv mincí na dluhy 
a pláč jak pod kůží ostruhy. 
Je déšť a do všech ulic 
soumrak nasál černou tuš 
a v tom dešti,v srdci města, 
uvíz chlápek,jeden ze sta, 
o němž se ti v noci nezdá-cizí muž. 
 
Co si přát,když se v loužích zrcadlí 
tváře hvězd,které z nebe nespadly. 
Pohříchu,ti všichni co hledaj za noci plné úkladů, 
odpovědi na otázky, 
přečtou si je,bez nadsázky, 
leda v očích němé krásky z výkladu. 
 
Tak třeba já-pan bezejmenný, 
chlápek od vedle, 
o kterém po setmění 
sotva sníš. 
 
Co tě znám,jsem od nepaměti 
pro tebe nejvýš 
jen chlápek od naproti 
a každej den se na svět díváš 
skrze mojí bledou tvář. 
 
Tvůj smích je zpěv mincí na dluhy 
a pláč jak pod kůží ostruhy. 
Je déšť a třebaže úsvit 
vysál už zpátky do nebe 
cáry noci bez obtíží 
a mý oči spánek tíží, 
dál tu čekám na refýži 
na tebe.