Barmanka

Maxa, Martin

 
Předehra: 
Ami Ami/C F E Ami Ami/C F E 
 
 
       Ami              Ami/C 
Jestli vám to už pánové neladí, 
       F                 F 
klidně hrajte dál,mně to nevadí. 
Ami                 Ami/C     F              E 
Jsem tady beztak už poslední, komu tu můžete hrát. 
       C                   G 
Jestli venku už svou hlavu slunce zvedá, 
Fmaj7         E              C               G 
tady je tma a barmanka bledá ještě mi nalévá do karafy, 
  Fmaj7            E 
A tak se mi nechce spát. 
      C               G 
Ikdyž noc už mi vysálaprkenici, 
Fmaj7                E 
v kapse mi zbylo pár drobných mincí 
C                 G           Fmaj7 
a přede mnou víno ve sklenici ještě se leskne, 
E             Ami 
hrajte klidně dál. 
Ami/C F E Ami Ami/C F E 
 
 
Pokud vám milí pánové připadá, 
že ta bardáma pomalu uvadá 
a že nejiskří jako za mlada a nálada upadá. 
Řeknu vám,hoši,stačí zavřít oči, 
vplížít se pod vrásky nad obočím 
a život zas jak na kolotoči točí se jako dřív. 
Zase vidím ty černý prameny vlasů, 
výstřih málem až do půl pasu 
a jako za starých dobrých časů hosty, 
                       Ami Ami/C F E 
jak u báru o spásu žadoní 
 
 
Ref.: 
     C                G 
Zase vidím ty básníky prokletý, 
    Fmaj                 E 
Jak v koutě tu píšou svý sonety 
  C                 G            Fmaj7 
a do vlasů prší jim konfety jako déšť. 
E   C                  G 
Sám sebe,jak v zářivým žaketu, 
Fmaj7              E 
líbám ji na tvář a z parketu 
       C              G 
Slyším ozvěnu starýho kupletu 
   Fmaj E    Ami 
se nést jako ...dým 
 
Mezihra (sólo kytara):... 
Ami/C F E Ami Ami/C F E 
 
 
Už tu neprší barevný konfety, 
jen čas nám utáhl korzety. 
I dnes,až den spustí rolety, 
na tom nejspíš nebudem líp. 
Vlasně vím,že tu spatříme stejný tváře, 
stránky co vypadli z kalendáře, 
ty co už patří do inventáře,právě tak jako my dva. 
Jenže nám dvěma stačí zavřít oči, 
vplížit se pod vrásky nad obočím 
a všechno zas jak na kolotoči, 
točí se kolem nás jako dřív. 
 
Ref.: 
Zase vidím ty básníky prokletý, 
jak v koutě tu píšou svý sonety 
a do vlasů prší jim konfety jako déšť. 
Sám sebe,jak zářivým žaketu, 
líbám ji na tvář a z parketu 
slyším ozvěnu starýho kupletu 
            Ami 
se nést jakodým. 
 
Ami/C F E Ami Ami/C F E Ami Ami/C F E Ami Ami/C F E Ami 
 

Do databáze přidal Mišáček, dne 22. 03. 2026