Když jsem sám

Jsem sám, jsem, sám, docela rád jsem sám. 
Jen já, jen já, den zavřel už krám a šel  spát. 
 
Z dálky zvon sem zní a déšť 
náš dům vlídně zkrápí, 
mír vešel už do ptačích hnízd, 
sám sobě o tom co mě trápí zkouším číst. 
 
Jsem sám, jsem  sám, je jenom tma a já. 
Jen já, jen já a na okno déšť slyším hrát. 
 
Zpívám s ním a vím, že úděl skály je čnít, 
zvonu znít a úděl zrna, že je zrát, 
oceánu  dávat déšť, jen já musím znít 
a zrát i vlídnou vláhou se stát. 
 
Á  á-a-a-a-a-á  á-a-a-a-a-á...