Barbarella

Když Barbarella leží a spinká v ten čas, 
je půvabná a svěží a každý by žas 
a uvěřil mi stěží to, co vím jen já, 
ta dívka, co spí, v těle ďábla, no ďábla, že máááááááá. 
 
Když Barbarella tančí a bubínek zní, 
tu všichni muži zjančí a ženou se k ní 
a zvou ji vlídně k ranči a na golf či šach 
a já na to koukám jak bláázen, jak bláázen a vrah, uááááááá hej. 
 
Dál plyne po nebi šedivý dým. 
 
Já vím, já vím, já vím, já vím, 
že Barbarella dosud je ničí a všech 
a že je to můj osud a smůla a pech 
a že mě jednou zničí a že bych moh snad 
i já kvůli ní někdy ďááblem, i ďááblem se stááááááááát. 
 
Ďábel z hor, ďábel z hor, ďábel z hor, 
ďábel z hor, ďábel z hor, ďábel z hor. 
 
Nebe, peklo, duši, tělo, 
Barbarello, dej, dej, dej, 
co jsi v noci dělala, 
dej, dej, dej.