Vzhůru

Pomalu a s nádechem sebevraždy, 
ve mně dozníváš, v tuhle chvíli, doufám, že navždy. 
Ztrácíš se ze mě, tiše a přímo, 
ztrácíš se ve mě jak dobrý víno, 
jako slova ze slušnosti, jako fráze z nutnosti. 
Dozníváš ve mně a rezonuješ pořád stejně. 
 
Vzhůru pomalu nahoru se vracím, 
ke svým názorům a sním. 
Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě, 
bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju. 
 
Pomalu a s nádechem sebevraždy, 
ve mně dozníváš, v tuhle chvíli, doufám, že navždy. 
V hlavě mi znějí naše hádky, 
nechci tě zpátky, zdolávat dálky, 
a mezi náma, tak už jsme mrtví. 
Dozníváš ve mně a rezonuješ pořád stejně. 
 
Vzhůru pomalu nahoru se vracím, 
ke svým názorům a sním. 
Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě, 
bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju. 
 
Vzhůru pomalu nahoru se vracím, 
ke svým názorům a sním. 
Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě, 
bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju.