Okoř

 D 
1. Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, 
A                D 
roubená je stromama. 
D 
Když jdu po ní v létě, samoten na světě, 
A               D 
sotva pletu nohama. 
G                 D 
Na konci té cesty trnité, 
E                           A 
stojí krčma jako hrad, jako hrad. 
D 
Tam zapadli trampi, hladoví a sešlí , 
A              D 
začli sobě notovat. 
 
   D              A 
R: Na hradě Okoři světla už nehoří, 
D         A            D 
bílá paní šla už dávno spát. 
                  A 
Ta měla ve zvyku, podle svého budíku, 
D         A            D 
o půlnoci chodit strašívat. 
G                        D 
Od těch dob, co jsou tam trampové, 
E             A 
nesmí z hradu pryč, z hradu pryč. 
D                     A 
A tak dole v podhradí se šerifem dovádí, 
D            A          D 
on jí sebral od komnaty klíč. 
 
2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva, 
že byl Okoř vykraden. 
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes, 
nikdo nebyl dopaden. 
Šerif hrál celou noc mariáš 
s bílou paní v kostinci, v kostinci. 
Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal, 
dostal z toho zimnici. 
 
R: