Poslední z pokojů

   Ami 
1. Poslední z pokojů 
kde jsem tě míval rád, 
Ami 
Poslední místo 
tam nemusel jsem se bát, 
Emi 
poslední z pokojů 
           F      D 
tvý jméno dobře zná, 
      Ami 
až se polštář jednou svěří, 
          Emi 
těžko někdo uvěří. 
 
2. Tajemství nočních stolků, 
ani pokojské neznají, 
vopony stáhlejch žaluzijí, 
před zraky schovají, 
ty pohyby, který přilnou, 
v koncertu našich těl, 
sólo baletky na špičkách, 
v podpultovejch střevíčkách. 
 
R: 
Dmi 
A ještě dnes se mně vo tom zdá, 
Ami 
že na víčkách mně tančíš 
a potom se ptáš, 
        Dmi 
proč nevyjdu to říct, tam ven ze dveří, 
                   Emi 
a proč jen poslední pokoj, 
a že mně nevěří. 
 
3. Alkohol, zloděj poctivosti, 
nám zpříjemňoval chvíli, 
noční taxíky únavy z láhví 
k nám dorazily, 
jak v kapsách starejch desperádů, 
hledalas co v sobě mám, 
s motýlem svítání, 
loučení při líbání. 
 
4. Atmosféra sbalenejch kufrů 
na nic nečeká, 
Angeliko postůj, láska nevodkvétá, 
a společenská lehkost 
a prej se trochu stydí, 
a z bezpečnostních důvodů, kdo je 
z nás vlastně vinný.