Zimní

    C                  F 
1. Vítr píseň zpíval, po kopcích vločky sbíral, 
     C                         F 
   rozprostřel krajem sněžný plášť. 
     C                  F 
   Já se z okna díval, jen kocour líně zíval, 
     C                      F 
   když měsíc odhalil svou tvář. 
           G                         F       C 
R:  Náhle vidím sněžnou paní, bičem soby pohání. 
       G                           F       C 
    Po zádech běhá mráz je slyšet vlčí volání, 
       G                     F         C 
    ve stáji koně plaší se, tuší zimu zlou, 
           Dmi                                   G 
    jenom kocour zalez ke kamnům, dál si přede svou. 
 
2.  Cinkaj zvonky sobí, že jaro zimu zlomí, 
    až za rok vrátí se k nám zas. 
    V říčce tají ledy, vše zpívá naposledy, 
    královně dosněžil už čas. 
R: 
 
3.  Skrývá v sobě cosi tajemná kapka rosy. 
    Krutou i něžnou bílou dlaň. 
    Hádej komu patří, kdo chce ten jistě spatří 
    královna vybírá svou daň. 
R: