Libuše

   G 
1. Ty jsi první žena z lidu ráda kráčíš bosá v klidu 
         C                            G 
   provázená dětským smíchem, který zvoní jitřním tichem. 
 
   V důvěře se každý sklání, vždyť jsi naše moudrá paní, 
         C                        G 
   které není právo cizí, slavná matka našich vizí. 
          D                       C 
   Jenže sláva polní tráva na muži je váha práva 
          D                       C             D 
   a tak žádáme tě směle, ať muž stane v našem čele! 
 
   C G D            G   D         C 
R: Libuše, Libuše, oči oknem do duše, 
              Ami         D        G               Emi 
   kdo tě ve snech tajně ničí, opánky má, brašnu z líčí , 
           C           D  C                  D               G 
   kdo ti po bok dokluše, prozraď, prozraď, prozraď, kněžno Libuše. 
 
2. I když doba je dnes tvrdá ty jsi důstojná a hrdá 
   I když prostá ruka něžná, ty jsi svého lidu kněžna. 
   I když neznáš klenby sálů budeš Evou Českých králů 
   ženo vzestupů i pádů uzříš bídu lesk i slávu. 
   Jenže sláva polní tráva na muži je váha práva 
   a tak žádáme tě směle, ať muž stane v našem čele! 
R: