Keltská země

    G                       F 
1. Znáš jí ač je vzdálená, v keltský zemi život písní, 
    C                          G 
   kde se k sobě tísní stébla trav. 
    G                       F 
   Ráno rosa v pastvinách, i když jiná, 
                 C                      G 
   přece známá, často se mi zdává o ní sen. 
    Dmi                    C 
   Bílý mraky plují nebem cestou, která nekončí, 
    Dmi                      Ami 
   kdo dokáže spoutat hřívy koní. 
    C                     G                   Dmi 
   Běží stáda nezkrocená po řečišti smrti v prachu, 
              Dmi 
   den létem voní. 
   Ami7 G  Ami7        G  Ami7               G 
R: Kámen, jediný na poli, stéla herojům nepoví 
    Dmi                      F                      C 
   co se skrývá v její duši, neznámé příběhy tuším o lidu, 
                  G     Dmi F C G 
   co dával zemi jména. 
 
2. Sténá mečem raněná, pokořená rukou cizí 
   od těch dob se ztrácí, mizí v nás. 
   Vítr popel rozhání, nezbylo nic z velkých plánů, 
   prach z opida, lánů mrtvý sen. 
   O bitvách, válečných polích dozpívali písně, 
   naposled se schází lidé jistí, 
   ráno jediný kdo zůstal živý probírá se, 
   do vlasů mu vítr vplétá listí. 
R: