Už se léto schovává (Playing Solitaire With My Memories)

Řeka uvadlá, noc prochladlá, 
už se léto schovává, 
kdo se odváží jít po plážích, 
kde jen podzim lehává. 
 
Jen vlhko a chlad, les je první pták, 
zem se opíjí, kapky odbíjí, 
konec letným náladám, 
tváře zestárnou i s tou rozmarnou, 
kterou snad ráda mám. 
 
Láska blouznivá vždy končívá, 
když se léto schovává, 
je to groteskní, kdo neteskní, 
ten to smutku oddává. 
 
Proč v duši je chlad, 
kdo přijde mně hřát, 
zem se opíjí, kapky odbíjí, 
konec láskám letných dní, 
tváře zestárnou noční vinárnou, 
šumí svět podzimní. 
 
Musíme stát u mnoha vlaků, 
v kterých nám sny odplynou, 
z lásek jsou děla vodných vraků, 
co potrápí, pak se potápí 
hlubinou. 
 
Proč v duši je chlad, 
kdo přijde mně hřát, 
zem se opíjí, kapky odbíjí, 
konec letným náladám, 
a tváře zestárnou i s tou rozmarnou, 
kterou snad ráda mám. 
 
Zem se opíjí, kapky odbíjí, 
konec láskám letných dní, 
tváře zestárnou noční vinárnou.