Ten druhý v nás

Madono, držíš dítě svý v náručí, 
bůh ví kolik dnů, 
řekni, který je tvůj dům, 
 
Madono, chceš-li já ti svůj zapůjčím, 
je v něm přítmí snů, 
místností má ke dvou stům. 
 
Madono, pozvala bych ráda 
každýho, kdo strádá, 
ukázal mi záda, 
on ten druhý v nás 
řekne ne, ne. 
 
Madono, která stojíš na nároží, 
roztřásl tě mráz, 
tvý kosti zpívají hey jude, 
lidé sbíhají se na nábřeží 
a záchranný pás 
nehodí ti pouze ten druhý, ten druhý, ten v nás. 
 
Ten druhý v nás. 
 
Svůj chléb ti nepodá a nechá tě žíznit, 
košile je bližší, ó jé, 
stále vede svou a nechá tě trýznit, 
má hlas trochu tišší, 
jsou v něm kusy ledu, jsou v něm kapky ledu, 
o, ten druhý, 
já jsem druhý 
on je druhý, 
my jsme druhí. 
 
Je v nás a nevěř na náhody, on se nemýlí, 
vždycky všechno lepší ví 
a hned je tady, 
očumuje u nehody 
stále zavilý 
má na mysli pouze to svý. 
 
To je on, který říká pozor, 
kouká ze svý fotky, 
málokdy je krotký, 
on ten druhý v nás 
řekne ne, ne. 
 
Madono, místo radosti trápení, nevíš kudy dál, 
život to je divnej špás, 
srdce vidí všech vábení, 
víš, kdo vo to stál 
ten ti nepomůže, 
ten druhý, ten druhý, ten v nás.