Rezavý svět

Kubišová, Marta / Golden Kids

Odlétali čápi 
od našeho krovu, 
padly letní deště 
do bzukotu včel. 
 
Zvadly všechny růže 
po mrazivém slovu, 
můj hlas, že byl z kovu, 
zrezivěl. 
 
K vetešníkům chodím 
léčit si tu ránu, 
poznat tady, co nám hlodá rez. 
 
Vždyť už i ta láska 
zesnula nám v pádu, 
chytila se, chudák, do želez. 
 
Co si tu vyberem, dámy a páni, 
hřebíky pro vlastní ukřižování, 
mříže a závory, pár pevných zámků 
nebo psí známku. 
 
A podkovu pro štěstí, 
snad se nám hodí, 
každý ví jak to dnes 
ve světě chodí. 
 
Rezavé řetězy 
z temného kouta 
anebo pouta. 
 
Opadalo listí 
zeleného stromu, 
přešlo smutné léto, 
přišlo podletí. 
 
Dala jsem své srdce, 
dala bůhví komu, 
teď je marně hledám 
ve smetí. 
 
Na kraj města chodím, 
člověk světem zbitý, 
pořád mi to nejde do hlavy. 
 
Že tu vedle mýtů 
jsou i jisté mýty, 
co teď mezi smetím rezaví. 
 
Co si tu vyberem, dámy a páni, 
hřebíky pro vlastní ukřižování, 
mříže a závory, pár pevných zámků 
nebo psí známku. 
 
Á! 
 
Podkovy pro štěstí, 
snad se nám hodí, 
každý ví jak to dnes 
ve světě chodí. 
 
Rezavé řetězy 
z temného kouta 
anebo pouta. 
 
Teď jsou větve holé, 
nikde žádní čápi, 
napadaly sněhy 
na domovní práh. 
 
Chtěla bych si zpívat, 
o tom, co mě trápí, 
ale hlas by nikam nedosáh. 
 
A tak jenom chodím 
mezi vámi všemi, 
chandra se mi lepí na paty. 
 
Svět, co dál se točí, 
lhostejný a němý, 
vůbec neví, že je rezatý. 
 
Co si tu vyberem, dámy a páni, 
hřebíky pro vlastní ukřižování, 
mříže a závory, pár pevných zámků 
nebo psí známku. 
 
Ne! 
 
Podkovu pro štěstí, 
snad se nám hodí, 
každý ví jak to dnes 
ve světě chodí. 
 
Rezavé řetězy 
z temného kouta 
anebo pouta. 
 
Anebo pouta 
anebo pouta. 

Do databáze přidal Mišáček, dne 09. 03. 2026