Velikánský umění ( Hana Zagorová )

HZ: Život letí jako blázen 
 
tím vesmírným vzduchoprázdnem. 
Jenom chvíli máš svý záření, 
nic se nedá nikam schovat, 
každý den a zas a znova 
nové do starého přemění. 
 
SH: Ten, kdo v kartách hledá rádce, 
 
horoskopů vyptává se, 
o životě nemá tušení. 
Ten, kdo sbírá relikvie 
taky málo rozumný je. 
K čemu takovéhle pachtění? 
 
HZ: To chce znát. 
SH: Dobře znát. 
HZ: Sebe sama. 
SH: Sebe sama. 
oba: Tak to je velikánský umění. 
 
HZ: Znát, co smíš. 
SH: To, co smíš. 
HZ: I co nesmíš. 
SH: Zvlášť, co nesmíš. 
oba: Tak to je velikánský umění. 
 
HZ: Vždycky jít. 
SH: Vždycky jít. 
HZ: Vlastní cestou. 
SH: Vlastní cestou. 
oba: Tak to je velikánský umění. 
 
HZ: To chce mít. 
SH: Vždycky mít. 
HZ: Ruce čistý. 
SH: Ruce čistý. 
oba: Tak to je velikánský umění. 
 
Kdy se zvednout a kdy běžet, 
kdy je mnohem lepší ležet, 
to je velikánský umění. 
 
Co dokážeš všechno stihnout, 
komu máš se z dálky vyhnout, 
to je velikánský umění. 
 
HZ: To chce znát. 
SH: Dobře znát. 
HZ: Sebe sama. 
SH: Sebe sama. 
oba: Tak to je velikánský umění. 
 
HZ: Znát, co smíš. 
SH: To, co smíš. 
HZ: I co nesmíš. 
SH: Zvlášť, co nesmíš. 
oba: Tak to je velikánský umění. 
 
HZ: Vždycky jít. 
SH: Vždycky jít. 
HZ: Vlastní cestou. 
SH: Vlastní cestou. 
oba: Tak to je velikánský umění. 
 
HZ: To chce mít. 
SH: Vždycky mít. 
HZ: Ruce čistý. 
SH: Ruce čistý. 
oba: Tak to je velikánský umění. 
 
Vědět vždycky jak se tvářit, 
kdy máš vypnout a kdy zářit, 
to je velikánský umění. 
 
Když máš vztek a než bys vylít, 
jít do ohně vodu přilít, 
to je velikánský umění. 
 
Kdy máš do hry všechno vložit 
a kdy líp zbraně složit, 
to je velikánský umění. 
 
A přitom všem jenom stačí 
sám u sebe vždycky začít, 
to je velikánský umění.