Kostky jsou vrženy ( Hana Zagorová )

Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej! 
 
Hej, hej, hej, máš-li strach, no, tak to vzdej! 
 
 
 
Už jsme tady právě včas, bouchla dvířka taxíku. 
 
Jestli máte rádi nás, naše milé publikum, 
 
věřte, to se pozná hned, 
 
pak se můžem rozkrájet, každý z nás. 
 
 
 
Když tě děsně bolí zub, šestka vlevo nahoře, 
 
netvař se jak belzebub, nemáš nárok, 
 
protože tihle dnes se přišli smát, 
 
tak se koukej ovládat a to hned. 
 
 
 
Publika štěstí má tvář vrtkavou. 
 
Publikum kreslí ti zář nad hlavou. 
 
 
 
Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej! 
 
Hej, hej, hej, máš-li strach, no, tak to vzdej! 
 
 
 
Nevíš, jestli padneš vhod, ukaž nám, co dovedeš. 
 
Ten se doma nepohod´, s tímhletím nic nesvedeš… 
 
Prý je hlučný doprovod; ten chce čehý a ten hot, 
 
a co s tím… 
 
 
 
Když máš práci jako já, těžkou jako trápení, 
 
když ti šance nadbíhá, co tvý týdny pozmění, 
 
dej si deci na kuráž, ať tu ránu nezmeškáš u dveří. 
 
 
 
Publika štěstí má tvář vrtkavou. 
 
Publikum kreslí ti zář nad hlavou. 
 
 
 
Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej! 
 
Hej, hej, hej, máš-li strach, no, tak to vzdej! 
 
Publika štěstí má tvář vrtkavou. 
 
Publikum kreslí ti zář nad hlavou. 
 
 
 
Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej! 
 
Hej, hej, hej, máš-li strach, no, tak to vzdej! 
 
Hej, hej, hej! Kostky jsou vrženy, hrej! 
 
Hej, hej, hej...