Domovnice

Hej hej 
 
Na venek vždycky jen dáma, 
co všechno svede a zná 
 
Dvě svoje slova,neřekne znova, 
v úsudku neomylná 
 
Mez daním,to bylo místo 
kde měla proslovy svý 
kdo žije v domě,tiše a skromě, 
prý neví co ona ví 
 
Krásný je ráno,dámo nezdá se vám? 
Říkaval soused z přízemí,s trémou, 
z pouhých pár slovek vzniklo někdy drama jako ten krám, 
dům byl scénou,scénou 
 
Nad všemi držela vládu, 
každý se doslova třás, 
že utkne taky, 
na něho zraky, 
bázen´ se chytala nás 
 
Krásný je ráno,dámo nezdá se vám? 
Říkaval soused z přízemí,s trémou, 
z pouhých pár slovek vzniklo někdy drama jako ten krám, 
dům byl scénou,scénou 
 
Pak jednou zmizela náhle, 
mohli jsme v pohodě žít 
 
Však lidi znovu, 
divte se tomu,máte ten desivej klid 
 
Však lidi tu znovu, 
divte se tomu,máte ten desivej klid 
 
Však  lidi znovu, 
divte se tomu,máte ten desivej klid