Don Quijote de la Mancha

Don Quijote de la Mancha zas rezavý zdvih štít 
Don Quijote de la Mancha jde s neřestí se bít 
vždyť ví, jak jeden z mála, že stojí svět kde stál 
jenom stálost není stálá a tak se svým koněm cválá prachem dál 
 
Don Quijote de la Mancha zbroj starou má nic víc 
Don Quijote de la Mancha všem lhostejným jde říct 
že obdiv možná získá, kdo z cizích soust je živ 
ale nízkost je dál nízká a tak on zas kopím blýská jako dřív 
 
Jen dál a dál, až nebude, nebude, nebude s čím se prát 
až mužným činem získá tu již nejvíc miloval jedenkrát, jedenkrát 
Jen dál a dál, jen dál, jen dál, jen dál - musí dál 
 
Don Quijote de la Mancha s tím krunýřem jak brouk 
Proč rve se de la Mancha, zas hlavou do zdi tlouk 
Jak směšné je to klání, chtěl sevřít v pěsti dým 
ale sen snad není zdání a tak svět před světem brání mečem svým 
 
Na ná nananá...Don Quijote de la Mancha zas v prsou ránu má 
Don Quijote de la Mancha s ním prohrávám i já 
 
Jen dál a dál, jen dál, jen dál, jen dál, jen dál - musí dál 
 
Don Quijote de la Mancha 
Don Quijote de la Mancha 
DON QUIJOTE DE LA MANCHA 
 
(tlumený klapot koňských kopyt mizí v dáli...)