Benefice černých koní

Kocáb Michael

   C 
1. Jsem doma sám a přesto obklopen 
                        Fmi 
náramnou spoustou podmanivých žen, 
                        C 
smějí se na mne ze všech bílých stěn 
                 Fmi 
tak hloupě a tak mile. 
                          C 
Jsou noci, kdy bych umřel pro víru, 
                         Fmi 
že jsou tu pro mne a mně na míru, 
                     C 
škoda že sám je léta z papíru 
tu stříhám z dlouhé chvíle. 
 
C7                      F 
Chci dát ty dívky tváří ke stěně, 
                          Fmi 
sotva však začnu, spatřím nechtěně 
               C                Gmi 
zprávu, jež mi dávno v uších zvoní. 
                       F 
Na rubu snímků drobnou kurzívou 
                         Fmi 
v rubrice Různé jen tři slova jsou, 
         C                  Fmi6 
ohlašují Benefici černých koní. 
 
 
2. Z rádia zpívaj zlatí slavíci, 
z okna vidím starce, kráčí ulicí 
jak proti proudu řeky hučící 
a neslyší ty hity. 
 
V dostihu světa není favorit, 
je černým koněm - ale co má být, 
i černí koně mohou zvítězit 
a to je důležitý. 
 
Když ani děti už mi nepíší, 
když přijde chvíle nouze nejvyšší, 
hledá místo, které teplem voní. 
Po kostkách dlažby, nebo v závějích 
teď půjde za svou zbylou nadějí, 
nabízí ji Benefici černých koní. 
 
3. A holka, kterou nikdo neměl rád, 
si dala dvěstě fotek udělat, 
přečetla třikrát každý inzerát, 
co vyšel v Mladém světě. 
 
Jak ale běží týden za týdnem 
ptá se, kde jsou ti čtyři v zeleném, 
proč mlčí značka Odepíšu všem, 
ta šance v jedné větě. 
 
Každý z nich jistě dávno napsat chtěl, 
pak se však ztratil, zranil, uhořel 
Věděl přitom míň, než málo o ní. 
Tak jak hejno, které odlétá 
ze spárů zimy někam do léta, 
ona míří k Benefici černých koní. 
 
4. A jak Golem, jemuž vzali šém, 
je tenhle mladík s divným pohledem, 
maliny světa slévají se v džem, 
když nikdo neví, kdo jsi. 
 
Tamtoho vedle, toho ale znáš, 
má bílé vousy, je to Mikuláš, 
ti, kterým rozdal dárky i svůj plášť, 
už těžko vzpomenou si. 
 
Jen další vousáč, co je bez peněz, 
včera byl někým, ale kým je dnes? 
Lidská paměť není paměť sloní. 
Uhání proto nocí na saních 
a práská bičem, aby ještě stih' 
všechny známé v Benefici černých koní. 
 
5. Na tvářích stopy noci probdělé, 
z hospod se trousí strážní andělé. 
nemůžou lítat, jsou dost při těle 
a chodí nešikovně. 
 
Přesto se snaží, každé pondělí, 
aby si aspoň matně vzpomněli, 
kam se jim jejich lidé poděli, 
ach, proč jen nešli rovně. 
 
Anděli strážný, mocný přelude, 
nehledej v nebi, tam to nebude, 
mraky vodu a ne slzy roní. 
Ta tvoje voda, ta je bez chuti, 
s pozemskou solí nemáš vyhnutí. 
Musíš dojít k Benefici černých koní. 
 
6. Já svoje okno radši zacloním, 
mám tu ty krásky, snad se vrátím k nim, 
anebo půjdu, vedle zazvoním 
ať poznám, kdo tam bydlí. 
 
Ta co mi přišla právě otevřít 
není moc k světu, stejně jak ten byt, 
já ji však můžu rumem pohostit 
a nabídnout jí židli. 
 
Napohled jsem jak duo komiků, 
naštěstí tady máme muziku, 
zpívám lalala, jenom pro ní. 
I špatné písně jsou jak dobrý klih, 
lepí nás k sobě, a já cítím z nich 
skřípat dveře Benefice černých koní. 

Do databáze přidal Mišáček, dne 19. 11. 2026