VŠEM JULIÍM

VŠEM JULIÍM 
 
Ami           F                E                              Ami 
Jako zapálená stodola jsem shořel, na venkovským prázdným nádraží, 
           F          E                             Ami 
ani popel, ani trochu kouře, natož tvoje prsty na tváři. 
C                       G 
Jak nějakej papír od cukroví, 
C                       E 
odkopnutej přes dvě koleje, 
Ami            F             E                                  Ami 
každá z vás se dneska pro mě strojí a každá z vás se s jiným miluje. 
 
 
   C                             G 
R: Kolik jsem vás ztratil na svý cestě do ráje, 
Dmi                            Ami 
přesto hledám dál, vždyt možná zrovna tady je 
  E                       Ami 
a klopí oči hanbou, že je krásnější jak noc 
  E                 Ami 
a kytary zní sambou z léta do vánoc. 
 
 
 
Proč jsou tváře andělů můj Bože, podobné všem Juliím, co znám, 
žádná z nich mi neustlala lože, žádné z nich jsem lože neustlal. 
Za okny zní samba a já čekám, 
na venkovským prázdným perónu, 
sbírám sílu odjet prostě někam, sednout do prázdnýho vagónu. 
 
R: