ÚHORNÁ ( věnováno dědině Úhorná ve východním Slovensku)

ÚHORNÁ ( věnováno malé dědině na východním Slovensku) 
 
 
Ami              G               Ami 
Zarytá pod kůží, dědina na konci světa, 
C                   G                 Ami 
proč mě sem pozvali uprostřed něžného léta, 
F                             C       E7 
Je jako piáno, na které usedá prach, 
Ami               E7                   Ami 
hej pane, řekněte kdypak tu zněl Johan Baach. 
 
Stromy až do nebe, pošta, kostel a náves, 
ticho jak v záhrobí, hlídací pes někam zalez´. 
Pár chlapů v hospodě dopíjí sklenici s pivem, 
ve tvářích beznaděj a na rtech „ vždyť ještě žijem.“ 
 
Zarytá pod kůží, Úhorná, na konci světa, 
pomalu odjíždím, nezbyla jediná věta. 
To možná Picasso z oblaků poskládal tvář, 
podívej Madona a nemá na svatozář. 
 
 F                                      C      E7 
…Marienko, smuténko, vrátím se, přivezu smích, 
    Ami                 E7             A 
    z hory jdou ovečky, jakoby napadal sníh….