Panenko Maria

Panenko Maria asi tě nepotěším, 
i pan farář před lety nade mnou zlámal hůl. 
Panenko Maria, já už se nepolepším, 
kdybych to zkusil, to by mě bylo jen půl. 
 
Chtěl bych ti vyprávět hlouposti telecích let, 
o spanilých jízdách a láskách na jednu noc. 
O rozbitých hlavách, co chtěly prorazit zeď 
a jestli jsem ublížil, jemi to líto až moc. 
 
Býval jsem vítr a jako z divokých včel, 
a když umřel táta zrovna jsem někde hrál. 
Jestli to pomůže, duši bych zachránit chtěl, 
jenomže nevím jakou bych motlitbu dal. 
 
Panenko Maria asi to nevyřeším, 
abych řek´ pravdu, myslím si dobře mi tak. 
Zavřeli nebe, no tak se nerozbrečím, 
ale nikdo mi nevezme, že jsem byl volný jak pták.