NĚCO O DŮVĚŘE

                 NĚCO  O DŮVĚŘE                     capo2. 
 
 
 
G                     D                C         G 
Léto už pomalu končí, tradá a jdeme se ke kamnům hřát, 
                            D                 C      G 
v průjezdě za větrem zkouší prokřehlá kutálka koledu hrát. 
 
Tóny se nad městem točí a ty jsi víc a víc polekaná, 
dvě malé slzičky v očích, panenko, důvěro uplakaná. 
 
   D                    G       D                  G 
R: Kolikrát chtěli jsme křídla, kolikrát chtěli se vznést, 
C        G        D        C                  G 
pozdě si má hlava všimla, jak jsme se nechali svést. 
 
 
Jako bych uslyšel z dáli, ať blázni uvěří, že bude líp, 
ta slovíčka, do duše pálíe, takový ubohý, laciný vtip. 
 
Že další listopad skončí a podruhé  klíčkama nezacinká, 
zatím, co bloudíme pouští, průjezdem naříká harmonika. 
 
R: Kolikrát... 
 
/: dam dava dava da dam dam, dam dava dava da dava da dam:/