Rána do palice

     E               A            E 
1. Slunko žhavý jak pec a k vodě daleko, 
                      A                  E 
   v puse jak na Sahaře a nikde žádnej mrak, 
                          A             E 
   jsem línej a lezu jak pes, zpocený triko, 
                         A          E 
   jsem ve vlastní šťávě uvařenej knak. 
             H       A            C 
R: Najednou vohrady pás brnkl mi do očí, 
               E             A        E 
   já zahlíd' dům a džbán s vodou po vokraj, 
               H           A           C 
   najednou chce se mi řvát, člověk se otočí, 
              E     A             E 
   je to jak sen, spatřit jednou ráj. 
2. Holka na zápraží a mně se zvednul tlak, 
   je hezká a nahoře bez, vlasy na ramena, 
   ta krása mě rychle složí, že letím do oblak, 
   vědomí ztrácím, hlava je zasažená. 
R: 
3. Večerní chlad probudil mý tělo rozbitý, 
   a žádnej dům a žádnej džbán a žádná krasavice, 
   jen bahno, písek a jíl, oblaka vylitý, 
   no kdo za to může, za ránu do palice, 
    A              E   A              E   A               E 
   za ránu do palice, za ránu do palice, za ránu do palice ...