Pověst havrana

     Dm 
1. Mraky táhnou a den se sklání, 
                           C 
   jdeme sami pustou plání, 
                            Gmi 
   nikde nikdo, jen já a ty, 
 
   soumrak na nás kreslí mapy. 
 
2. Všichni známí jsou teď doma 
   a dlouhá noc, jak Arizona 
   od východu hladí záda 
   jako hebká kůže z hada. 
 
   Dmi                          Ami                      G 
R: Kam jít, jdem usínat někam k nádraží, kde semafor nám rozpaží, 
          Gmi 
   jak ve skalách Vinnetou. 
   Kam jít, když jenom útěk je záchrana a město má pověst havrana 
   co nás jednou doletí, kam jít. 
 
3. Hlavou letí starý časy, 
   dlouhý blues a dlouhý vlasy, 
   zapálená dýmka míru 
   pod oblohou ryb a štírů 
 
4. Černý stíny lozí trávou, 
   nad krajinou rozevlátou, 
   s větrem běží těžký boty 
   na útěku od nicoty.