O vánocích nikdo nesmí být sám

   C C F F C Emi Dmi7 Emi Dmi7 
      C 
1. Na zasmušilý chalupy sníh se tiše snáší 
     Dmi7 
   a voní cukroví, 
     C 
   koledy vanou z rádia a zkřehlý ruce z kádí 
       Dmi7         G 
   pár kaprů vyloví, 
   Dmi7              G Emi 
   chvíle štědrovečerní cinká mi do skel 
     A7 
   a slyším dětskej smích, 
   Dmi7           G            C 
   pospíchám domů, domů o vánocích. 
 
2. Vidím rozzářený tváře a v očích jiskry prskavek 
   a dárků plnou skříň, 
   navždy zaslíbenou krajinu, co oblétají havrani 
   jak sněhobílou síň, 
   je chvíle štědrovečerní, cinká mi do skel 
   a slyším dětskej smích, 
   pospíchám domů, domů o vánocích. 
 
   Fmi7                Bb 
R: Naložím všechny samotáře, 
         Eb     Eb        Cmi 
   co si mávnou u krajnic, 
   Fmi7                     Bb 
   vezmu je s sebou v týhle káře 
          C 
   někam dál ... 
   Fmi7                   Bb 
   Vyložím všechny na tom místě, 
        Eb          Cmi 
   kde planou knoty svíc, 
   Fmi7      Bb                C 
   o vánocích nikdo nesmí být sám. 
 
3. Můj smysl pro tradici je delší nežli obzor, 
   co v zádech usíná, 
   jsem blízko svému cíli a Brno v téhle chvíli 
   je velká zmrzlina, 
   chvíle štědrovečerní cinká mi do skel 
   a slyším dětskej smích, 
   pospíchám domů, domů o vánocích. 
 
R: ... 
   o vánocích nikdo nesmí být sám, 
   o vánocích nikdo nesmí být sám.