Loď jménem láska

   D4          D      D4/6    D 
1. Čekal jsem sám u rozcestí cest, 
           Hmi13 
   v kapse tabák, vítr a prach, 
          Gmaj7 
   v duši spáleniště jak po bitvě pláň 
       F#m13 
   a v očích slzy, co spí na řasách. 
   D4          D      D4/6       D 
   Já tolik věřil, že lidi jsou fér 
     Hmi13   Hmi4           Hmi 
   a vlastně byl jsem poslední, 
        Gmaj7 
   poslední mohykán, co líže se z ran, 
        F#m13                   A4 A7 
   když srdce náhle zlobou zkamení. 
 
   G            Emi7              D D4/6 D D4/6 
R: Začaruj, můj anděli, veksl přehoď, 
      G                Emi7            A4  A 
   ať můžem dojít tam, kde jsme chtěli být. 
      G           Emi7           D  D4/6 D D4/6 
   Z přístavu nám dávno vyplula loď, 
        Emi7              G                    D 
   loď jménem láska a co víc můžeš mít, můžeš mít. 
 
   Jen hořící šíp ti zasvítil tmou, 
   to já ho tenkrát vystřelil, 
   abych dostal, co chci a tebe snad měl, 
   stejnou jak dřív, tak nač bych tě bil. 
   Víš, zlo seje zlo a může se stát, 
   že se to vrátí jednou zpět, 
   už dobře to vím, že odejdeš s ním, 
   z tvé náruče jak orel jsem zas vzlét.