Štace

          G                         Ami          D 
1. Až na konec vlaku jednou modrej vagón přicvaknou, 
         G        C            D 
   budu já ten, kdo tu slávu platí, 
    Ami        D    Hmi          C 
   vagón salonní - sen můj životní, 
    G     C           Hmi G      C       D   G 
   házet budu mince zlatý oknem na trať tuláků. 
           G                        Emi 
R: Takhle nějak jsem to viděl a za nocí o tom snil 
    C                      D 
   na pryčně v boudě prkenný, 
        G                          Emi 
   ale každodenní dřinu proč bych večer nezapil 
   C                      D 
   u dráhy v horách stavěný. 
2. Každou noc jen chrapot chlapů s pachem propocenejch dek, 
   oči pálí, když se hodně stejská, 
   jednou přijde den, řekneš: ďas to vem, 
   v dálce na časy se blejská, padáš na zem z oblaků. 
R: Tak mně neměj, holka, za zlý, že mně koukaj' prsty z bot, 
   já zatím nemám jinačí, 
   z týhle zatracený štace o nejednu zkušenost 
   přijel jsem aspoň bohatší. 
3. Každou noc jen chrapot chlapů s pachem propocenejch dek, 
   oči pálí, když se hodně stejská, 
   jednou přijde den, řekneš: ďas to vem, 
      G     C           Hmi       G     C           Hmi 
   v dálce na časy se blejská, v dálce na časy se blejská, 
      G     C           Hmi       G     C           Hmi 
   v dálce na časy se blejská, v dálce na časy se blejská ...