Příběh

         A           E             Emi        F# 
1. Řeka měla barvu hlíny, kterou přinášela z hor, 
          Hmi                                    E7 
   a jen podvečerním tichem vlak si houknul u závor. 
2. V zubech suchý stýblo trávy, který podzim pozlatil, 
   já si válel kosti líný a o jedný holce snil. 
          A7        D            H7          E7 
R: Která pomůže mi najít pod mý nohy pevnou zem, 
         A7          D         H7           E7 
   ale brát mě musí jenom takovýho, jakej jsem, 
            A7             D              H7          E7 
   vím, že tenkrát se mi zdálo, jak bych ji už léta znal, 
         A7           D            H7            E7 
   najednou tam byla se mnou a já písničky svý hrál. 
3. V každý příběh obyčejnej, byl jsem někdy v něm i já, 
   kterej všechno, co jí dluží, ani zlatem nesrovná. 
R: 
4. V každý smůla byla se mnou, i když přišel tvrdej pád, 
   možná stokrát já se zvedal, stokrát pomohla mi vstát. 
5.=1.