Potměšilý host
Hana Hegerová
G Jsou čtyři ráno nebo víc. Jsem vzhůru, koukám na měsíc, anebo dolů do ulic, Hmi kde lampy bloudí. A Snad je to jedna z nočních můr, G D A G co vidím, to je soudní dvůr a ten mě teď soudí. G Soud rána, to je nespavost a notně potměšilý host Hmi je seriózní na výsost, a tak mě teď soudí. A G Já ale kuráž posbírám a řeknu: všechno popírám. D D4sus D Jen ať si mě soudí G A4sus A ať mně klidně soudí, já se nepřiznám. A/D D Soudí tady mou nápadnou růž. Emi Dnes mě soudí kdejaký náhodný muž, A4sus A že chci stále jen dávat i brát, A4sus A že mám v úmyslu žít, jak se dá. D V proudů dní míjejících, Hmi Emi občané přísedící, k tomu já se vám G D nikdy nepřiznám, já se nepřiznám. Mí milí asi nevědí, že slouží službu medvědí, že v roli svědků povědí, že mám ráda třeba růže. I to, že ještě radši spím a ve snu často zabloudím k vůni mužské kůže, to mi nepomůže. Co napůl je, chci docela. Chci vstát jak ptáci z popela a dělat, co se nedělá. A za to mě teď soudí. Chci v kádi světa hledat špunt. Když na huntě jsem, poznám hunt. A v zlatě jeho kontrapunkt, proto nezabloudím, a tak se nepřiznám. Soudí tady mou... Ten soud mi říká: Už to vzdej, jen na sebe podívej a za pravdu nám dej, že jsi pěknej ptáček. Jen pohleď na svou minulost a pochop, že v nás hárá zlost, tak požádej nás o milost a začni s pláčem. Já koukám vzhůru na měsíc a taky dolů do ulic a sama sebe slyším říct: nejsem z těch, kdo loudí. Už nechte dalších průtahů. Jsem vinna v plném rozsahu. Hlasům, co mě soudí, já se přiznávám. Soudí tady mou nápadnou růž. Dnes mě soudí kdejaký náhodný muž, že chci dávat i brát, že mám v úmyslu žít jak se dá. V proudů dní míjejících, občané přísedící, k tomu já se vám plně přiznávám, já se přiznávám.
Do databáze přidal
Mišáček,
dne 02. 06. 2026