Kdo by se díval nazpátek?

Zas jede jaro v plné slávě, 
náš zelený a zlatý král. 
I svaté panny z katedral, 
už neplačou tak usedavě. 
A shlížejí se ve Vltavě 
jak v střepech levných zrcátek. 
Snad byla zima.... 
Kdo by se díval nazpátek? 
 
A k nohám sochy otce vlasti 
si přisedají holuby. 
A blázen v plasti naruby... 
snad pod tím plastem kosti chrastí, 
snad ten chlap padl do propasti 
jakou je láska nebo vztek. 
Teď však má v očích příliš slunce, 
než by se díval nazpátek. 
 
Plast naruby a všude peří. 
Vím, kdo se takhle převléká. 
To ty se vracíš zdaleka 
a zdráháš se jít k vlastním dveřím. 
A ptáš se co když neuvěřím, 
zas hledal na svou úzkost lék? 
Tak dobře čekej... Třeba řeknu: 
"Kdo by se díval nazpátek?"