Odcházím z domova

Hála, Karel

Odcházím z domova a beru s sebou klíč 
Možná se stane zázrak zatímco budu pryč 
Pomůžou všichni svatí 
Nájem se zaplatí 
Má bytná na duchy však vůbec nevěří 
a někde na mě čeká tam dole u dveří 
Já na ni vlídně s písní 
Ona mě vyplísní 
 
Že sice pláče nad mou bídou 
že však jsem marnotratnej lump 
A píše do komína černou křídou 
o co jsem ji za ta léta pump' 
 
Mám klobouk děravý, mám díru v kytaře 
nikdo mě nezdraví a sám jsem na jaře 
Já zesnout se neodvážím 
nemám na faráře 
Druhého února v mlékařské hodině 
já přec jen zesnul v Pánu zanechav jedině 
svou bytnou celou lítou 
kávu nedopitou 
 
Má duše usedla bezradně na šálek 
nechtělo se jí od kávy tam někam do dálek 
A zatímco venku svítá 
má duše přemítá 
 
Měla jsem tělo svolný k hříchu 
teďka už nemám ani to 
Co tady se mnou ve vznešeným tichu 
Půjčte mi harfu nebo varyto 
 
Najednou někdo duši tahá za ruku 
Anděl jí harfu dává na věčnou záruku 
Má duše teď v nebi zpívá 
to blues, ale jen to pravý 
o ranním šálku kávy 
a má tam pořád, pořád nabito 
 

Do databáze přidal Mišáček, dne 25. 03. 2026