Kapitáne, chyť se mraků

Uprostřed hladiny 
na moři jediný 
prám. 
 
V bouři a nečase 
na vlnách zmítá se 
sám. 
 
Johoho, kapitáne, 
chyť se mraků, 
jestli nechceš se vzápétí 
žraločí obětí stát. 
 
Moře skrejvá 
spoustu vraků 
a už tisíckrát lodivod 
musel se o život prát. 
 
Přejde bouře, vítr ustane, 
slunce začne plát, 
někdo zajde, někdo zůstane, 
víc, či méně ztrát. 
 
Osud dal, osud vzal, 
lodi plout, budou dál, 
to je úděl námořníků, 
to je řád. 
 
Až tedy po čase 
budeš zas v nečase 
stát. 
 
Až bouře přiletí 
a plachty bude ti 
rvát. 
 
Johoho, kapitáne, 
chyť se mraků, 
nebo ztratíš za úsvitu 
všechno, co měl jsi tu 
rád. 
 
Přejde bouře, vítr ustane, 
slunce začne plát, 
někdo zajde, někdo zůstane, 
víc, či méně ztrát. 
 
Osud dal, osud vzal, 
lodi plout, budou dál, 
to je úděl námořníků, 
to je řád. 
 
Až tedy po čase 
budeš zas v nečase 
stát. 
 
Až bouře přiletí 
a plachty bude ti 
rvát. 
 
Johoho, kapitáne, 
chyť se mraků, 
nebo ztratíš za úsvitu 
všechno, co měl jsi tu 
rád.