Toulky (Po´ Folks)

Jó když my byly jen dítka 
táta náš nás nutil číst a psát. 
Měl svůj cíl, ten správnej muž, 
co z nás batolat se má stát. 
 
Že já mám být vtipnou dívenkou, 
pak že si má bohatej mě vzít. 
Já mám jít zase do škol, 
jméno získat, sedm titulů v kapse mít. 
 
A dítka propadly toulkám, toulkám, 
a táta si říká to koukám, 
a místo školy zábava a zpívání, 
to patří k těm krásným toulkám. 
 
My dlouho, dlouho byly bez peněz, 
musím říct že jsme někdy ještě dnes. 
My neměly dům ani ten podnájem, 
a žádnej plat jen když vám zahrajem. 
 
Já si řekla tenkrát, že bylo mi líp. 
Já vím když táta náš v rukoutě hřál. 
Osud náš ten byl by jistější, 
jen dělat všechno jak si táta přál. 
 
A my dva propadli toulkám, toulkám, 
a táta si říká to koukám, 
a místo školy zábava a zpívání , 
to patří k těm krásným toulkám. 
 
Teď se k nám úspěch přiklání, 
a táta náš se smířil s tím. 
Že je zpěv povolání, 
rozdávat smích, že není neštěstí. 
 
Rozdávat smích a náladu mít. 
Holka tě nechá, bolí tě kříž. 
Ha, ha cesty a prach, ale není čas klít, 
všechno žene tě dál, proč to víš. 
 
To dítka propadly toulkám, toulkám, 
a táta si říká to koukám, 
a místo školy zábava a zpívání, 
to patří k těm krásným toulkám. 
 
Toulkám, toulkám 
á táta si říká to koukám, 
a místo školy zábava a zpívání, 
to patří k těm krásným toulkám. 
 
Toulkám, toulkám 
á, á táta si říká to koukám, 
a místo školy zábava a zpívání, 
to patří k těm krásným toulkám.