Svlékám pouta svá

Sponky do vlasů i šampón 
i tvé ruce měl jsem rád 
bylas pro mně lásko lampou 
co mi měla světlo dát 
fouk vítr zvenčí, 
plamen je menší, než se zdá.. 
 
Všechno ze všech dní i štěstí 
chce to brzdu záchranou 
pouta sundavám ti s pěstí 
jizvy po nich zůstanou 
závěr se prolné, o máš ruce volné 
žij šťastně dál 
 
Svlékám pouta svá i já, i já 
Svlékám pouta svá i já, i já 
 
 
Výrobci těch lamp co hasnou 
kdy jim hranou odzvoní 
chtěl jsem jednu stále jasnou 
oni ale místo ní lampu mi pošlou 
se zárukou prošlou 
ó čert je vem ! 
 
Krása nad kterou dnes žasnem 
udivuje zítra míň 
jdi si volně lásko za snem 
najdeš-li ho, tak se čiň 
rozsviť se před ním 
svým paprkem jedním 
ó úsměvem