Píseň pro Martinu

Metari snad ze me maji psinu, 
ze pry zpivam pod balkonem balkoninu 
a ze na tu svoji pisen pro Martinu 
koupil jsem si v bazaru starickou kytaru. 
 
Na dukaz, ze jeste zije 
aspon kousek fantazie 
prisel jsem ti serenadu hrat. 
Nestydim se tohle rici 
tvari ve tvar domovnici, 
ktera hlida tamten tvuj hrad. 
 
Nejsem tim, cim byl jsem vcera, 
zmenil jsem se v grand signeura 
a svuj sirak odhazuji v dal. 
V dobe spartaku a fordu 
zkusi ostri meho kordu 
kazdy, kdo by se me lasce smal. 
 
A proc se vsem ospalym partajim 
se svoji laskou k tobe netajim? 
Mam k tomu jednu dobrou pohnutku, 
mam totiz romantiku v posudku. 
 
A tak zpivam pod balkonem: 
Vyjdi, mila, vyjdi honem, 
trebaze v tom kousek smuly je, 
ze do te lasky s Capuletem 
se mi tady cinzak plete 
a ze ty snad nejsi Julie. 
 
Neslusi se pry dneska basnikum 
na lyre skladat tuhle lyriku, 
tak pro vztek vsem jizlivym cynikum 
koupil jsem v bazaru tu kytaru. 
 
A tak zpivam pod balkonem: 
Vyjdi, mila, vyjdi honem, 
trebaze v tom kousek smuly je, 
ze ten, kdo zpiva kantonu 
pro malou hru na balkonu, 
snad s de Grieux se presne nekryje.