Jeden muzikant
Gott, Karel
Jeden muzikant se do kytary zbláznil Od bílého rána jen brnkal nic víc I lásky a flámy neprožíval s námi A sám s dívkou být tak nevěděl, co říct Do strun sáhnul a hrál Byl v té chvíli král Cejch svůj když vpálil do antén Ze strun stříbrných Hřměl vulkán Zněl smích Kvetly náruče chryzantém On nespal, nejed‘ Věčně hrál – třeba grátis. Jen prázdný kamrlík A mládí to tam A já se ho ptával, zda má tohle smysl Nemít ani flok, věčně žít takhle sám Do strun sáhnul a hrál Byl v té chvíli král Cejch svůj když vpálil do antén Ze strun stříbrných Hřměl vulkán Zněl smích Kvetly náruče chryzantém Pak lůžko ve špitále A ticho a prázdno Už málo jen času i sil ke vzdorům Ale ten muzikant Pane jo – ten si troufal Popad‘ nástroj svůj a utek‘ doktorům Do strun sáhnul a hrál Byl v té chvíli král Cejch svůj když vpálil do antén Ze strun stříbrných Hřměl vulkán Zněl smích Kvetly náruče chryzantém
Do databáze přidal
Mišáček,
dne 04. 07. 2026