Jeden muzikant

Gott, Karel

Jeden muzikant se do kytary zbláznil 
Od bílého rána jen brnkal nic víc 
I lásky a flámy neprožíval s námi 
A sám s dívkou být tak nevěděl, co říct 
 
Do strun sáhnul a hrál 
Byl v té chvíli král 
Cejch svůj když vpálil do antén 
Ze strun stříbrných 
Hřměl vulkán 
Zněl smích 
Kvetly náruče chryzantém 
 
On nespal, nejed‘ 
Věčně hrál – třeba grátis. 
Jen prázdný kamrlík 
A mládí to tam 
A já se ho ptával, zda má tohle smysl 
Nemít ani flok, věčně žít takhle sám 
 
Do strun sáhnul a hrál 
Byl v té chvíli král 
Cejch svůj když vpálil do antén 
Ze strun stříbrných 
Hřměl vulkán 
Zněl smích 
Kvetly náruče chryzantém 
 
Pak lůžko ve špitále 
A ticho a prázdno 
Už málo jen času i sil ke vzdorům 
Ale ten muzikant 
Pane jo – ten si troufal 
Popad‘ nástroj svůj a utek‘ doktorům 
 
Do strun sáhnul a hrál 
Byl v té chvíli král 
Cejch svůj když vpálil do antén 
Ze strun stříbrných 
Hřměl vulkán 
Zněl smích 
Kvetly náruče chryzantém 

Do databáze přidal Mišáček, dne 04. 07. 2026