Jak málo víš
Gott, Karel
Máš něžná zápěstí, máš dětskou tvář, pod víčky souhvězdí, já znám tu zář. Noc bílých návěstí je úsměv tvůj, tvé jméno stejně zní jak nápěv můj. Jsi náhlá závrať sblížení, strach máš, jsi krásné dívčí trápení, když se vzdáváš. Máš náruč bázlivou, tvá dlaň se ptá, jak vzít si lásku mou, když svou mi dá. Pod tenkou blůzku vánek vlét a dých, mám s vílou schůzku, byl by hřích nebýt básník. Máš ústa smířená a v trávě spíš, má lásko schoulená, jak málo víš. Jak málo víš.
Do databáze přidal
Mišáček,
dne 12. 08. 2026