Eloise

Den, co den tu jsem 
tak sám, tu jsem 
s tím rámusem 
všech letadel, 
co já k nim šel. 
 
A každé z nich, 
má nejdražší, 
jen jiné přináší, 
ty nejsi tam 
a tak tě nevítám. 
 
Co noc, to noc tu jsem, 
už přijít měla bys', Eloise, 
Eloise. 
 
Čekám i na dopis, jéé, 
ať to vím, 
mám tady stát 
a krotit pláč ? 
 
Má Eloise, 
když vítr vál 
a já tu stál 
s tou kytkou chystanou, 
až přistanou, 
 
Přistaň mi v objetí, 
tvé letadlo snad nesletí, 
zpět letět k vám 
tě nenechám. 
 
Co noc, to noc tu jsem, 
už přijít měla bys', Eloise, 
Eloise, 
 
Mám tady stát 
a krotit pláč ? 
 
Má Eloise 
podobná bříze, 
má kněžna víl, 
můj krásný cíl. 
 
Tam u Paříže 
snad uvěří, že 
já jí dám 
i víc, než mám. 
 
Ta noc je studená 
a odměna je ztracená, 
jé, mám to kříž, 
ty někde v dálce spíš. 
 
Já pouze marním čas 
a voláním jen ztrácím hlas, 
dřív zpíval sis, 
má Eloise. 
 
Poslední noc tu jsem, 
už přijít měla bys', Eloise, 
Eloise. 
 
Tak se mi snes, 
můj anděli 
a když ne dnes, 
tak v neděli. 
 
Mám tady stát a krotit pláč ? 
Mám věřit snům jak zelenáč ? 
Tak jako zelenáč ? 
Ne, ne, ne, ne … 
 
Má Eloise, 
co se tě načekám, 
nemáš mě ráda, ráda, ráda ,,,, 
jéé je jéé je, má Eloise, 
já to tak nenechám.