Dívka jako porcelán

Gott, Karel

Já jel támhle, já jel tudy, 
kam ved silnic pás, 
chvíli z lásky, chvíli z nudy 
sháněl holky vás, 
toulal jsem se jenom já a vůz, 
dál jsem viděl hodně dívčích blůz 
 
Až jednou tam, 
kde je ten pole lán 
dívka jako porcelán, 
já si myslel, že tam na mě čeká 
 
Já tam pobyl víc než dva dny, 
lán si vedle zrál 
krásný děvče, dříve chladný 
Náhle začlo tát, 
K ránu byla celá hořlavá, 
Já jí řek jen, ať mi zamává 
 
Já řek jí: tam, kde je ten pole lán, 
dívko jako porcelán, 
vrátím se, ať čeká 
náruč měkká 
 
R: 
Má lásko vzdálená, 
tak počkej schoulená 
a nebuď žárlivá, 
i když to pálívá, 
čas už se chýlí, 
zas cesty mám, 
jen ještě chvíli 
a jedu k vám 
 
Hlídej cestu, hlídej vozy, 
můj tam zastaví, 
jó kdy asi, ví jen bozi, 
nejsem zvědavý, 
hlídej je a uspořádej bál 
já už nikdy nepojedu dál 
 
Až přijdu tam, kde je ten pole lán, 
dívko jako porcelán 
vezmu si tě 
a to mě teď láká 
 
R: 
 
R: 
 
Nanananánáná 
Nanananánáná 
Nanananánáná 
Nanananánáná 

Do databáze přidal Mišáček, dne 01. 07. 2026