Dvorní slavnost

   Emi                       D              Emi 
1. Přišlo k dvorní slavnosti tucet českejch pánů, 
G                    D             Emi D 
na znamení svornosti pijou víno z džbánů, 
Emi               D          Emi 
zapomeňte na naší nezhojenou ránu, 
G              D         Emi 
finita comedia vivit amicitia. 
 
2. Sláva urozenosti, aby dlouho vládla, 
stoly už se prohejbaj pod hromadou žrádla, 
berte co kdo spořádá, nešetřete chválou, 
finita comedia vivit amicitia. 
 
3. Pod korunou majestát, pod sutanou modla, 
z jejich středu jednoho zbaviti se hodlá, 
je to ten, co naposled dávali mu hobla, 
finita comedia vivit amicitia. 
 
4. Řekne: „Bratře, duše Tvá je rozoraná hlína, 
obětujme berana, kterej hříchy snímá.“ 
Kat si plivne do dlaní, když mu hlavu stíná, 
finita comedia vivit amicitia. 
 
5. Divokej kůň pohrdá na svým hřbetě sedlem, 
lepší hrdlo prolejvat, než propadnout hrdlem, 
ani kapka nesmí však ukápnouti vedle, 
finita comedia vivit amicitia.